Štědrá - Mostec

Mostec

Mostec

 

Přehled:

Civilní úřad, kostel a škola: Štědrá                           Železniční stanice: Borek a Štědrá

Pošta: Štědrá                                                             Obvodní soud: Žlutice

Nadmořská výška: asi 600 m                                    Katastrální rozloha: 283 ha

 

Obyvatelé a usedlosti:

Naposled: 53 obyvatel v 10 domácnostech

 

1838: 12 domů se 60 obyvateli                                                   1870: 67 katolíků

1930: 58 obyvatel                                                                        1917: 63 katolíků                                                                                                             

                                                                            

Seznam majitelů domů a jmen domů:

 

Viz str.578 s plánkem.

 

Poloha:

Mostec (Mastung) leží na malé vyvýšenině (nejvyšší bod 640 m). Území obce bylo na severní a částečně i na západní a východní straně olemováno lesy sousedních obcí. Pouze na jižní straně leží obdělávatelné role obcí Stědrá (Stiedra) a Lažany (Laschin). Půda pozůstává ze zvětralých slídových břidlic, jen malá část obsahuje jíly.

 

Dějiny:

Mostec (Mastung) se objevuje v dějinách vlasti poprvé 22. ledna 1405, kdy rytíř Ritter Ratzek von Mastung vyhotovil jako svědek na Mlýňanech (Lindles) svědeckou listinu (… auf Lindles eine Urkunde als  Zeuge unterfertigte). Roku 1406 byl poručníkem dětí Buška Čalty z Kamenné hory (?? Buschek Czalta von Kamenahora) a jako takový vykonával právo spolupatrona kostela v Krašově (Krascher). Roku 1411 měl Kowarz von Struharz roční poplatek z jednoho statku v Mostci. Tento poplatek koupili dva kaplani ze žlutického farního kostela pro sebe a své následovníky. Roku 1456  získal Mostec (asi jen část – poznámka překladatele) rytíř Peter Sedak von Diwischowitz. Pravděpodobně měli rodiny Ratzek a Diwischowitz (?? Familien Ratzek und Diwischowitz) delší dobu Mostec v držení, neboť roku 1549 koupilo město Žlutice od Balthasar Raczek von Diwischau (zde je možno demonstrovat potíže vznikající  různou transkripcí jmen: byl to rytíř Ratzek nebo Raczek – Racek nebo Ráček – poznámka překladatele) lenní zboží (Lehengut) Mastung (Mostitz) pro udržování rady a obecních služeb (?? … zur Erhaltung des Rates und Gemeindebediensteten …) a pro opravu městských hradeb. Roku 1550 potvrdil Jindřich IV z Plané (Heinrich IV von Plauen) městu Žlutici toto léno, přičemž to bylo spojeno s podmínkou, že v případě války mu poskytne jako rytířskou povinnost jednoho jezdce s ozbrojeným koněm („mit einem reisigen gerüsteten Pferd). Jelikož jmění města se později velmi ztenčilo, muselo, na základě úředního krajského příkazu ze dne 1. prosince 1795, poplužní dvůr prodat (?? … mußte sie über kreisamtlichen Auftrag vom 1. Dezember 1795 den Meierhof verkaufen). Vlastnictví lesa „Schwarzes Holz“ zůstalo městu zachováno. Vesnice vznikla v roce 1796 po zrušení městského poplužního dvora (Meierhof) a převedení pozemků na dědičné nájemce (Erbpächter) (Somm.)

 

 

 

 

 

Poslední představení obce:

Ferdinand Staruschek, č. 8, (1894-1897),

Josef Riegauf, č. 11, (1897-1901),

Albert Fischer, č. 14, (1901-1905),

Anton Januschkowetz, č. 13, (1905-1909),

Anton Schopf, č. 6, (1909-1913),

Josef Hartl, č. 5, (1913-1914),

Anton Januschkowetz, č. 13, (1914-1920),

Leopold Hartl, č. 12, (1920-1928),

Eduard Fischer, č. 14, (1928-1932),

Hermann Hartl, od 1932 až do vyhnání dne 5. května 1946.

 

Církev – kostel:

Místní kapličku s věžičkou a zvoncem zdobil oltář s olejomalbou Sv. Antonína. Novoselská kaple (?? Neubauernkapelle) na mostecké výšině patřila k číslu 12. Vedle zřídila rodina boží muka (Marterl) s pamětní deskou na bratra padlého v první světové válce, jehož obrázek Češi v roce 1945 zničili. Kovaný kříž (?? nebo kovářský kříž – Schmiedkreuz – poznámka překladatele) byl zřízen rodinou Klieber (č. 4). Správcovský kříž (?? Masterkreuz) s Madonou ve výklenku věnovala rodina Echtner (č. 6).

 

Hospodářství:

2 sedláci měli přes 20 ha pozemků, 6 sedláků od 2 do 5 ha, a jeden pod 5 ha. Do roku 1936 pozůstávalo zásobování obce vodou z jedné 2 m hluboké studny, takže při delším suchu panoval velký nedostatek vody. Ve stejném roce byla studna prohloubena na 5 m. V dalším čase bylo již vody dostatek. Jelikož vyhlídky na příspěvek byla malé, zaostala výstavba silnice a elektrifikace.

 

Poslední léta:

Roku 1910 byla usedlost č. 11 zakoupena jedním Čechem, jehož následník vlastnictví opět prodal Němci. Vpochodování německých jednotek v říjnu 1938, které přišly do Mostce v síle jedné roty (?? Kompanie = rota, ale asi to bylo méně, snad četa = Zug – poznámka překladatele) naplnilo obyvatele velkou radostí.

 

 

 

 

                       Spolupracovníci: Leopold Januschkowetz a podle poznámek Hermanna Hartla