(Výslovnost:
Pschestein = Pšeštajn – němčina nezná výslovnost hlásky „ř“- poznámka překladatele)
Přehled:
Civilní úřad, kostel a škola: Brložec Železniční stanice: Štědrá
Pošta: Štědrá Obvodní soud: Žlutice
Nadmořská výška:
Obyvatelé a usedlosti:
Naposled: 98 obyvatel v 17 domech a 24 domácnostech.
1847: 19 domů s 90 obyvateli 1870: 117 katolíků
1880: 21 domů se 106 obyvateli 1917: 91 katolíků
1900: 21 domů se 107 obyvateli 1939: 98 katolíků
1910: 21 domů s 92 obyvateli
Seznam majitelů domů a jmen domů:
Viz str. 631 s plánkem.
Názvy pozemků (Flurnamen):
Viz str. 632 s plánkem.
Dějiny:
V daňovém registru (Steuerregister) z roku 1379 (podle Emlera, 1876) je zmíněn Prziesstan jako vesnice Jakob a Pessco, dvě volná, vyklučená a k obdělání připravená území (… zwei freie urbargemachte Rodegebiete). Roku 1399 se objevuje Pešík z Přestání (Peschik von Przestatny) (d.i. Peter von Przestein, d.i. = das ist = to je – poznámka překladatele) jako smírčí soudce (Schiedsrichter) ve sporu mezi Johann von Koßlau a jeho sousedy. Když ten roku 1410 věnoval farnímu kostelu v Brložci (Pürless) jeden statek, byly v Přestání 4 selské dvory (statky) (Bauernhöfe): 1) ve vlastnictví Herren von Przestein byl pravděpodobně statek č. 1, později ve vlastnictví rodiny Steppan; 2) statek věnovaný Petrem z Přestání (Peter von Przestein) brložskému kostelu připadl později k Lažanům (Laschin): č. 13, poslední vlastník byl Anton Michl; 3) vlastnictvím pánů z Havrana (Herren von Hawran) byl statek č. 8, poslední vlastník byl Alois Horn; 4) statek č. 10, poslední majitel byla rodina Häring. Ten snad původně patřil Gywyna von Przestan, jmenovanému v darovací listině (Stiftungurkunde).
V pozdějších letech se Přestání skládalo ze tří částí: žlutické (Luditzr-), hrádecké (Schlößleser-) a brložské (Pürleser-Teil).
Žlutická část (Luditzer Teil):
Hans von Przestein měl v roce 1480 ve vlastnictví jeden statek (č.
Quadratklafter („Joch“ = „jitro“ = asi
Hrádecká část (Schlößleser Teil):
Byla zmíněna v roce 1532 u Schlößles a tam žijící obyvatelé měli vůči toužimské vrchnosti (pod níž Schlößles patřil) za povinnost: poplatek „Georgi-Zins“ 1 Schock a 22 Gr. , „Galli-Zins“ 1 Schock a 23 Gr. („Schock“ = „kopa“, „Gr.“ = „groš“; co jsou poplatky „Georgi-Zins“ a Galli-Zins“ poplatek vrchnosti splatný na svátek sv.Jiří a sv.Havla – poznámka překladatele), 2 husy, 3 robotní dny při obdělávaní polí, 4 dny při sekání obilí (Ber. Stud.). Také v roce 1623, tedy v čase konfiskací, patřila tato část k Schlößles, ale roku 1847 s 8 domy k vrchnosti žlutické.
Brložecká část (Pürleser Teil):
Tu nechal v roce 1580 zanést do zemských desek Nikolaus Ratschiner von Ratschin spolu se svým brložským panstvím a také při konfiskaci roku 1626 byl tam jmenován. Roku 1626 přešla s Brložcem na vrchnost toužimskou (… zur Theusinger Herrschaft), při níž zůstala až do roku 1848. Ve farní účetní knize Brložce jsou podepsáni přestánští „církevní otcové“ („Kirchenväter“): 1615 Wenzel Lainer, 1616 Simon Schimbkha.
(?? Im Kirchenrechnungsbuch von Pürles unterschrieben die Przesteiner „Kirchenväter“ 1615 Wenzel Leiner, 1616 Simon Schimkha – ne zcela jasné bez bližší znalosti souvislostí – poznámka překladatele). Všichni obyvatelé z roku
Poslední představení obce:
Anton Steppan, Johann Wittmann, Anton Steppan, Leopold Guba, Franz Horn, Rudolf Wittmann,
Alois Horn (1938 až 2. prosince 1940, kdy musel narukovat do wehrmachtu),
Ludwig Häring, č.10, (10. ledna 1940 až 14. ledna 1942, pak musel rovněž narukovat),
Alois Horn, č. 8 (byl na dovolence (beurlaubt) od 14. ledna 1940 do 15. února 1945 (asi byl raněn a doma se léčil – poznámka překladatele),
Wilhelm Klupp (15. února – duben 1945),
v dubnu 1945 byl opět vedením obce pověřen Ludwig Häring.
Kostel - církev:
Sv. Michalu zasvěcená a obcí postavená kaple stojí v jejím středu. Zvonec byl zakoupen po
1. světové válce za 1.800 korun.
Hospodářství:
2 vlastníci měli nad
V obci usazení řemeslníci, zedníci, tesaři, zámečník (1), truhláři (2),a malíř (1) vykonávali svá povolání (asi převážně – poznámka překladatele) venku. Hostinec byl v č. 11.
Požáry: 2. srpna 1921 vyhořely domy č.
3
Spolky:
Zemědělský spolek (Landw. Verein) (zal. 1910), který se věnoval zejména zlepšování chovu dobytka, Spolek dobrovolných hasičů (Freiw. Feuerwehr) (zal. 1929), který disponoval jednou ruční stříkačkou a hasičskou zbrojnicí u místního rybníku.
Poslední léta:
Od roku 1939 existovala místní skupina Zemědělského spolku (Bund der Landwirte), k níž patřili všichni usedlíci. Mladší obyvatelé přestoupili po roce 1935 (?? datace nedává smysl – poznámka překladatele) do řad Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei), která založila v listopadu 1937 místní skupinu. Odlehlost obce odpomohla leckteré šikaně a v roce 1938 přišlo české četnictvo do obce jen čtyřikrát: při vyhlášení mobilizace, při odejmutí stranických dokumentů (Parteipapiere) místní skupině SdP a dvakrát při zabavování radiopřijímačů. 5. října 1938 se odebral každý obyvatel Přestání, který se jen mohl pohybovat, do Brložce, aby mohl prožít příchod německých jednotek. Již odpoledne se objevil u představitele obce Přestání poddůstojník, který nahlásil ubytování 92 mužů, kteří přišli z Bernburg. V květnu 1945 postoupili Američané až na linii, která probíhala od Buče přes Komárov na Lachovice.
14. června 1945 přišli dva němečtí vojáci a ptali se na cestu do Slezska. Nějaký Srb (?? ein Serbe – z textu není patrné o jaké Srby šlo) je dohonil a jednoho z nich zastřelil. Druhý německý voják vytáhl pistoli a Srba poranil. Vojáka, který měl prostřelenou pánev (Beckendurchschuß), zastřelili Srbové večer. 16. června 1945 přišla pomsta Srbů (…kam dann die Rache der Serben). Ve dvě hodiny v noci přijela dvě nákladní auta s českými partyzány ze Žlutic a ti obklíčili vesnici. Začala střelba, během které byly za účastí Srbů systematicky prohledávány domy a obyvatelé těžce týráni (…schwer mißhandelt wurden). Nakonec odvezli kořist na šesti velkých žebřiňácích, spolu s hasičskými přilbami a opasky (Feuerwehrhelmen und -gurten), do Stědré a více osob bylo zatčeno.
Spolupracovník: Ludwig Härig
| Výměna řidičských průkazů vydaných do 31.12.2000 !!! |
| Kterých ŘP se výměna týká?
Řidičské průkazy vydané od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit nejpozději do 31. prosince 2010! Uplynutím stanovené doby pro jejich výměnu, řidičské průkazy pozbývají platnosti. Kde si mohu vyměnit ŘP? Magistrát města Karlovy Vary (budova za Chebským mostem, dříve ONV) Co musím mít s sebou? - „Žádost o vydání ŘP“, obdržíte na pracovišti obecního úřadu obce s rozšířenou působností
Kdy mně bude vydán nový ŘP? Vydat ŘP je možné do 20 dnů od podání žádosti, příp. do 5 pracovních dnů od podání žádosti po úhradě správního poplatku 500 Kč. |
| http://www.vymentesiridicak.cz/ |
| Zastupitelstvo obce s platností od 1.1.2010 zrušilo poplatek ze psa. |
| TJ SOKOL ŠTĚDRÁ |
| V rubrice Spolky a kluby doplněno o výsledky a tabulky družstva mužů a žáků |
| zámek Štědrá |
| zámek v naší obci byl zařazen mezi šestset nejohroženějších nemovitých památek České republiky. |
| www odkaz |