Štědrá - Přestání

stedra_header

Přestání

Přestání

(Výslovnost:

Pschestein = Pšeštajn – němčina nezná výslovnost hlásky „ř“- poznámka překladatele)

 

Přehled:

Civilní úřad, kostel a škola: Brložec                           Železniční stanice: Štědrá

Pošta: Štědrá                                                               Obvodní soud: Žlutice

Nadmořská výška: 600 m                                           Katastrální rozloha: 300 ha

 

Obyvatelé a usedlosti:

Naposled: 98 obyvatel v 17 domech a 24 domácnostech.

 

 1847: 19 domů s 90 obyvateli                                         1870: 117 katolíků

 1880: 21 domů se 106 obyvateli                                     1917:  91 katolíků

 1900: 21 domů se 107 obyvateli                                     1939:  98 katolíků    

 1910: 21 domů s 92 obyvateli                                                                                                                                                                                    

                                                                           

Seznam majitelů domů a jmen domů:

 

Viz str. 631 s plánkem.

 

Názvy pozemků (Flurnamen):

 

Viz str. 632 s plánkem.

 

Dějiny:

V daňovém registru (Steuerregister) z roku 1379 (podle Emlera, 1876) je zmíněn Prziesstan jako vesnice Jakob a Pessco, dvě volná, vyklučená a k obdělání připravená území (… zwei freie urbargemachte Rodegebiete). Roku 1399 se objevuje Pešík z Přestání (Peschik von Przestatny) (d.i. Peter von Przestein, d.i. = das ist = to je – poznámka překladatele) jako smírčí soudce (Schiedsrichter) ve sporu mezi Johann von Koßlau a jeho sousedy. Když ten roku 1410 věnoval farnímu kostelu v Brložci (Pürless) jeden statek, byly v Přestání 4 selské dvory (statky) (Bauernhöfe): 1) ve vlastnictví Herren von Przestein byl pravděpodobně statek č. 1, později ve vlastnictví rodiny Steppan;  2) statek věnovaný Petrem z Přestání (Peter von Przestein) brložskému kostelu připadl později k Lažanům (Laschin): č. 13, poslední vlastník byl Anton Michl; 3) vlastnictvím pánů z Havrana (Herren von Hawran) byl statek č. 8, poslední vlastník byl Alois Horn; 4) statek č. 10, poslední majitel byla rodina Häring. Ten snad původně patřil Gywyna von Przestan, jmenovanému v darovací listině (Stiftungurkunde).

V pozdějších letech se Přestání skládalo ze tří částí: žlutické (Luditzr-), hrádecké (Schlößleser-) a brložské (Pürleser-Teil).

 

Žlutická část (Luditzer Teil):

Hans von Przestein měl v roce 1480 ve vlastnictví jeden statek (č. 1 a 18), který vdova po něm Anna prodala v roce 1481 městu Žlutice na žlutický špitál (?? … der Stadt Luditz zum Luditzer Spital verkaufte). (Poznámka překladatele: „špitál“ v těch časech bylo zařízení v němž se pečovalo o nemocné a poutníky, z latinského „hospitalia“). Roku 1749 byl tento statek zatížen ročním poplatkem (Jahreszins) 65 fl („fl“ = florin = zlatý – poznámka překladatele) a robotou 2 dnů týdně s jedním trojspřežím s koňmi (Lud. Arch. Hille). Z těchto dob mělo město Žlutice v katastru Přestání ještě v držení les o výměře 42 Joch a 1145

 

Přestání mapa 1841

 

 Quadratklafter („Joch“ = „jitro“ = asi 0,6 ha; „Quadratklafter“  =  čtvereční sáh = asi 3,24 m2– poznámka překladatele), k čemuž  ještě v roce 1910 nabylo (za 8.800 Kr)

10 ha 71 a 27 qm („a“ = ar,  qm = m2 – poznámka překladatele). Pečeť a podpis Sigmund von Przestein se nachází na potvrzení privilegia městu Žlutice které mu udělil Johann von Wrzessowitz dne 7. září 1511.

 

Hrádecká část (Schlößleser Teil):

Byla zmíněna v roce 1532 u Schlößles a tam žijící obyvatelé měli vůči toužimské vrchnosti (pod níž Schlößles patřil) za povinnost: poplatek „Georgi-Zins“ 1 Schock a 22 Gr. , „Galli-Zins“ 1 Schock a 23 Gr. („Schock“ = „kopa“, „Gr.“ = „groš“; co jsou poplatky „Georgi-Zins“ a Galli-Zins“ poplatek vrchnosti splatný na svátek sv.Jiří a sv.Havla – poznámka překladatele), 2 husy, 3 robotní dny při obdělávaní polí, 4 dny při sekání obilí (Ber. Stud.). Také v roce 1623, tedy v čase konfiskací, patřila tato část k Schlößles, ale roku 1847 s 8 domy k vrchnosti žlutické.

 

Brložecká část (Pürleser Teil):

Tu nechal v roce 1580 zanést do zemských desek Nikolaus Ratschiner von Ratschin spolu se svým brložským panstvím a také při konfiskaci roku 1626 byl tam jmenován. Roku 1626 přešla s Brložcem na vrchnost toužimskou (… zur Theusinger Herrschaft), při níž zůstala až do roku 1848. Ve farní účetní knize Brložce jsou podepsáni přestánští „církevní otcové“ („Kirchenväter“): 1615 Wenzel Lainer, 1616 Simon Schimbkha.

(?? Im Kirchenrechnungsbuch von  Pürles unterschrieben die Przesteiner „Kirchenväter“ 1615 Wenzel Leiner, 1616 Simon Schimkha – ne zcela jasné bez bližší znalosti souvislostí – poznámka překladatele). Všichni obyvatelé z roku 1650 a 1775 nesou německá příjmení.

 

Poslední představení obce:

Anton Steppan, Johann Wittmann, Anton Steppan, Leopold Guba, Franz Horn, Rudolf Wittmann,

Alois Horn (1938  až 2. prosince 1940, kdy musel narukovat do wehrmachtu),

Ludwig Häring, č.10, (10. ledna 1940 až 14. ledna 1942, pak musel rovněž narukovat),

Alois Horn, č. 8 (byl na dovolence (beurlaubt) od 14. ledna 1940 do 15. února 1945 (asi byl raněn a doma se léčil – poznámka překladatele),

Wilhelm Klupp (15. února – duben 1945),

v dubnu 1945 byl opět vedením obce pověřen Ludwig Häring.

Přestání

Kostel - církev:

Sv. Michalu zasvěcená a obcí postavená kaple stojí v jejím středu. Zvonec byl zakoupen po

1. světové válce za 1.800 korun.

Přestání

Hospodářství:

2 vlastníci měli nad 20 ha pozemků, 14 vlastníků 5-20 ha, a 3 vlastníci mezi 2 až 5 ha.

V obci usazení řemeslníci, zedníci, tesaři, zámečník (1), truhláři (2),a malíř (1) vykonávali svá povolání (asi převážně – poznámka překladatele) venku. Hostinec byl v č. 11.

Požáry: 2. srpna 1921 vyhořely domy  č. 14 a 15, jakož i č. 12. 12. června 1932 zničil oheň domy č. 3, 4 a 5 a 5. června 1933 stodola č. 1 a kůlny č. 18. Zničující myší pohromy (Verheerende Mäuseplagen) byly zaznamenány 1929, 1932 a 1933 kdy se sedláci neodvážili zasít ozimy (… als die Bauern nicht wagten, das Wintergetreide zu säen).

 

 

3

 

Spolky:

Zemědělský spolek (Landw. Verein) (zal. 1910), který se věnoval zejména zlepšování chovu dobytka, Spolek dobrovolných hasičů (Freiw. Feuerwehr) (zal. 1929), který disponoval jednou ruční stříkačkou a hasičskou zbrojnicí u místního rybníku.

 

Poslední léta:

Od roku 1939 existovala místní skupina Zemědělského spolku (Bund der Landwirte), k níž patřili všichni usedlíci. Mladší obyvatelé přestoupili po roce 1935 (?? datace nedává smysl – poznámka překladatele) do řad Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei), která založila v listopadu 1937 místní skupinu. Odlehlost obce odpomohla leckteré šikaně a v roce 1938 přišlo české četnictvo do obce jen čtyřikrát: při vyhlášení mobilizace, při odejmutí stranických dokumentů (Parteipapiere)  místní skupině SdP a dvakrát při zabavování radiopřijímačů. 5. října 1938 se odebral každý obyvatel Přestání, který se jen mohl pohybovat, do Brložce, aby mohl prožít příchod německých jednotek. Již odpoledne se objevil u představitele obce Přestání poddůstojník, který nahlásil ubytování 92 mužů, kteří přišli z Bernburg. V květnu 1945 postoupili Američané až na linii, která probíhala od Buče přes Komárov na Lachovice.

14. června 1945 přišli dva němečtí vojáci a ptali se na cestu do Slezska. Nějaký Srb (?? ein Serbe – z textu není patrné o jaké Srby šlo) je dohonil a jednoho z nich zastřelil. Druhý německý voják vytáhl pistoli a Srba poranil. Vojáka, který měl prostřelenou pánev (Beckendurchschuß), zastřelili Srbové večer. 16. června 1945 přišla pomsta Srbů (…kam dann die Rache der Serben). Ve dvě hodiny v noci přijela dvě nákladní auta s českými partyzány ze Žlutic a ti obklíčili vesnici. Začala střelba, během které byly za účastí Srbů systematicky prohledávány domy a obyvatelé těžce týráni (…schwer mißhandelt wurden). Nakonec odvezli  kořist na šesti velkých žebřiňácích, spolu s hasičskými přilbami a opasky (Feuerwehrhelmen und -gurten), do Stědré a více osob bylo zatčeno.

 

 

 

 

                                                                                               Spolupracovník: Ludwig Härig 

 

 

 

 

5.9. Boris
zítra: Boleslav
Výměna řidičských průkazů vydaných do 31.12.2000 !!!
Kterých ŘP se výměna týká?
Řidičské průkazy vydané od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit nejpozději do 31. prosince 2010! Uplynutím stanovené doby pro jejich výměnu, řidičské průkazy pozbývají platnosti.

Kde si mohu vyměnit ŘP?
Magistrát města Karlovy Vary (budova za Chebským mostem, dříve ONV)

Co musím mít s sebou?
- „Žádost o vydání ŘP“, obdržíte na pracovišti obecního úřadu obce s rozšířenou působností
  • platný doklad totožnosti (občanský průkaz, pas)
  • průkazovou fotografii o rozměrech 3,5 x 4,5 cm
  • ŘP, který podléhá povinné výměně

Kdy mně bude vydán nový ŘP?
Vydat ŘP je možné do 20 dnů od podání žádosti, příp. do 5 pracovních dnů od podání žádosti po úhradě správního poplatku 500 Kč. 

http://www.vymentesiridicak.cz/
Zastupitelstvo obce s platností od 1.1.2010 zrušilo poplatek ze psa.
TJ SOKOL ŠTĚDRÁ
V rubrice Spolky a kluby doplněno o výsledky a tabulky družstva mužů a žáků
zámek Štědrá
zámek v naší obci byl zařazen mezi šestset nejohroženějších nemovitých památek České republiky.
www odkaz
Návštěvnost
stránek: 021980
© 2010 Štědrá, webmaster@stedra.cz, Mapa stránek
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
stedra_footer