Štědrá - Lažany

Lažany

 Přehled:

Místní úřad, Kostel a škola: Štědrá                 Železniční stanice: Štědrá

Pošta: Štědrá                                                    Obvodní soud: Žlutice

Nadmořská výška: 600 m                                Katastrální rozloha: 596 ha

 

Obyvatelé a usedlosti:

Naposled: 233 obyvatel v 57 domovních číslech a 55 domácnostech.

 

1785: 38 domů                                              1870: 265 katolíků

1847: 41 domů s 296 obyvateli                     1917: 254 katolíků

1880: 50 domů s 254 obyvateli                     1930: 259 katolíků

1900: 50 domů s 274 obyvateli                     1939: 233 katolíků

1930: 50 domů s 259 obyvateli                     Poznámka překladatele:

                                                                       údaje o ostatních vyznáních chybí

 

Seznam majitelů domů a jmen usedlostí:

 

Viz str. 531 s mapkou na str. 530.

 

Dům č. 51 byl dříve jednopodlažní hájovnou v Hühnerhölzl (??) nad Horním hrádeckým rybníkem (oberhalb des Oberen Schlößlteiches). Byl odtud snesen (Holzhaus = dřevěnice) a roku 1911 v Lažanech opět postaven.

 

Poloha:

Obec lež na východní straně katastru. Jižní část obce hraničí svými domovními zahradami s obecními pozemky Štědré. Krajina lehce stoupá od Spodního hrádeckého rybníku přes obec dále k severu ve směru k Mostci (Mastung). Větší je stoupání severovýchodně od silnice směrem k Wenosenberg (692 m) (asi je míněn dnešní vrch Na kopci (668,4 m) a v originálním textu je zcela jistě chyba, protože nejvyšší horou v blízké krajině je Homolka (713,4 m) – poznámka překladatele) kde u trigonometrického bodu dosahuje nejvyššího místa. K Přestání (Prezestein) a Lindles (??) klesá pak území nejprve pomalu pak ale silněji dolů. Na západě se krajina nejprve snižuje a pak proti Homolce (Homulka) znovu stoupá, zatímco v severozápadním směru rovněž klesá. Na jihu je půda částečně jílovitá, částečně písečná. Je zde více luk než orné půdy. Severně od silnice byly převážně role a půda pozůstávala v převážné míře ze zvětralé slídové břidlice (Glimmerschiefer). Uzavřená lesní plocha se rozprostírá od severu k západu. V obci leží obecní rybník a Biatzkateich (?? ze seznamu jmen usedlostí plyne, že se jedná o rybník, který patří k usedlosti Biatzka č.14,  poslední majitel Michl Anton - poznámka překladatele).

Symbolem Lažan byl na obecním pozemku stojící strom (Kreuzbaum) na křižovatce cest z Lažan (Laschin) na Prohoř (Prohorz) a ze Štědré  (Stiedra) na Komárov (Kumerau).

Byl to černý topol (Schwarzpappel) asi 30 m vysoký o obvodu 5 m. Sedlák Josef Frank (č. 32) jej zasadil v roce 1806. Před stromem stál u cesty na kamenném podstavci litinový kříž (Wegkreuz). Pro piloty na letecké lince Cheb-Plzeň (Eger-Pilsen) sloužil osamělý vršek stromu na rovině jako orientační bod. Jeden staletý topol stál také na západním východu z obce u domu č. 7 v uličce Kralngasse.

Židovskou pěšinu (Judensteig) používali zbraslavští Židé, když šli do templu ve Štědré. V oblasti Fischkasten (rybí sádky) byl dříve provozován chov ryb (Fischzucht). V Zigeunerhölzl (??) tábořívali u ohně s koňmi a vozy kočující Cikáni.

U Zigeunerbäuml mělo dojít mezi rivalizujícími Cikány ke sporu, a ten skončil několika mrtvými, kteří bylo pochováni u tamního křížku u cesty (Wegkreuz).

 

Jména pozemků (Flurnamen):

 

Viz str. 532 s mapkou.

 

Dějiny:

Má se zato, že jméno Laschin (Lažany) pochází ze slova Lausching (?? toto substantivum neumím přeložit,  asi odvozeno od slova „lauschig“ = útulný, příjemný; stejně dobrý výklad by mohl snad být od slova „ležení“- poznámka překladatele).

Dělená obec (Teildorf) Laschin měla v minulosti více vlastníků a skládala se z částí žlutické (Luditzer Teil), brložecké (Pürleser Teil) a hrádecké (?? Schlößleser Teil – usedlost u Horního hrádeckého rybníka „Na Hrádku“ v prohořském katastru se německy jmenuje Schlößles = původně Meierhof Schlößles = poplužní či šafářský dvůr Schlößles- poznámka překladatele).

Žlutická část (Luditzer Teil):

Roku 1472 v pondělí před Narozením Marie, Prokop z Hořešovic sezením na Kystri

(?? Prokop von Horzessowitz, ansässig in Kystri) prodal městu Žluticím (?? Stadt Luditz zum Spitale) svůj nárok na dvůr tzv. Propstei (domy č. 13 a 14). Roční nájem na Propstein Laschin obnášel  v roce 1749 35 fl. 4. kr. (?? asi 35 florinů a 4 krejcary – „florin“ = francouzské označení pro „zlatý“, původem z Florencie, od 14. století ražen i v Německu- poznámka překladatele). Robotní povinnost byla 1+1/3 dne pro jeden povoz s koněm. Městu Žluticím patřilo ještě do naších časů 9 Joch 345 Quadratklafter lesa v lažanském katastru (Lud. Arch. = Žlutický archiv). („Joch“ = „jitro“ = asi 0,6 ha ; “Quadratklafter“ = „čvereční sáh“ = asi 3,24 m² - poznámka překladatele).

Hrádecká část (Schlößleser Teil):

Poprvé zmiňována v roce 1532. Jelikož spolu se Schlößles (viz výše) patřila k Toužimi, byly „Zins und Gült“ (?? asi poplatky a povinnosti- poznámka překladatele) hodnoceny jako zboží patřící pánům z Plavna (?? … wurden „Zins und Gült“ bei der Schätzung der Plauenschen Güter aufgeführt). Peněžní poplatky na Georgi a Gali (poplatek šlechtě splatný na sv.Jiří a sv.Havla) obnášely 3+1/2 kop (Schock) 4 groše (Groschen), robotní orba (Ackerrobot) 14+1/2 dne. 12 dnů při kosení obilí (Kornschneiden) muselo být nahrazeno. Kromě toho je řečeno: „Die mehen mit dene von Stiedre by wissn manska genannt und fuerens ein mit hilpf dere von Stiedre, Smiles und Przestein, darzu gibt Ine halb Viertel guts piers“ (Bern. Stud.) (Poznámka překladatele: obtížně přeložitelné bez znalosti staroněmčiny.) 1572 a v konfiskačním roce 1623 je zmiňována část Lažan u zboží Schlößles, která patří od roku 1572 k panství žlutickému. Roku 1847 bylo u Schlößles 19 domů vedeno z Lažan (?? von Laschin geführt) (Sommer).

 

Brložská část (Pürleser Teil):

1580 je listinně zmíněna, když Nikolaus Ratschiner von Ratschin své brložské zboží spolu s podílem v Lažanech nechal zanést do nových zemských desek (LT 250 L 21). Vlastnictví přešlo 1626 na Toužim (Bílek). Roku 1847 patřilo 20 lažanských domů k brložskému zboží.

 

Dláždění a zbytky zdí v pozemku chmelnice (Hopfengarten) dovolují předpokládat starší osídlení.

 

Poslední představení obce:

Karl Graser, č. 28, před první světovou válkou,

Josef Schopf, č. 32, během první světové války, až do 21. ledna 1919,

Josef Marsch, č. 19, (1919-1923),

Franz Sobek, č. 22, (1923-1927),

Josef Zischka, č. 2, 1927 až do povolání k vojenské službě 20. ledna 1940,

Adalbert Riedl, č. 55, úřadoval do května 1945.

Vedení obce (Gemeindeverwaltung) pozůstávalo ze starosty (od roku 1938 představený obce), 1. a 2. radního (Beigeordnete), kteří byli zároveň zástupci starosty a 9 obecních zastupitelů (Gemeindevertretungsmitglied), kteří byli pokaždé svobodně voleni.

Kostel-církev (Kirche):

Místní kapli Sv. Floriána zdobí barokní lomenice a nad valbovou střechu vyčnívající střešní věžička (Dachreitertürmchen) se zvoncem. Den Sv. Floriána 4. května byl pro obyvatele Lažan vždy dnem klidu (Ruhetag).

Kaple rodiny Graser stála u domu č. 28. Zde bylo při každém pohřbu konáno malé zastavení s modlitbou. U cesty na Přestání (Przestein) stála volně na lažanském návrší kaple rodiny Marsch (č. 19). Křížky (Wegkreuz) stály před usedlostí č. 28, před domem č. 8, na zahradní zdi usedlosti č. 7, na křižovatce cest Štedrá – Mostec (Stiedra – Mastung), na prohořské kostelní cestě (Kirchweg) u Traschka. Obecní Wegkreuz (viz výše) stál pod Kreuzbaum (viz výše), Luschkakreuz na dvorské roli (Hofacker) patří k č. 7, kříž u cesty k sádkám (Fischkastenweg) patří k č. 9, kříž na odbočce k cestě na Mostec patří k č. 12, kříž na odbočce na cestu k Lindleser patří k. č. 9, kříž na pěšině ke Žluticím k číslu 21 a kříž na cestě ke Komárovu k č. 38.

 

Hospodářství:

6 sedláků mělo pozemky nad 20 ha, 29 mezi 5 až 20 ha, 9 mezi 2 až 5 ha, a 1 pod 2 ha. Každé hospodářství vlastnilo kus lesa. V minulosti byly provedeny pokusy s pěstováním chmelu a vína. Naproti tomu velký zájem byl věnován chovu dobytka a mléčnému hospodářství (vedení chovných knih (Herdbuchführung), spolek pro kontrolu mléka (Milchkontrollverein), centrální mlékárna Karlova Vary (Zentralmolkerei Karlbad)).

V několika případech byla ze Švýcarska importována Sprungtiere (?? skočná zvířata) pro chovné použití  (Zuchtverwendung). Počty kusů dobytka v přibližných průměrech: 20 až 25 koní (z důvodů chovu napojeno na koňský pěstitelský spolek ve Žluticích), 500 kusů hovězího simmeltalerského druhu („Simmentaler Rasse“), 2 veřejní býci, 50 prasnic (Mutterschweine), 1 veřejný Sprunggeber (?? asi kanec na oplodňování), 200 – 300 sviní (Läuferschweine), přes 1000 slepic (převážně „Italky“ koroptvího zbarvení), 50 kachen, 120 chovných hus, 400 holubů a 60 včelstev.

před kovárnou

Usazení řemeslníci: 1 kovář, 1 kolář, 1 obuvník. Dále v obci byl: 1 obchod s potravinami a

2 hostince „U zeleného stromu“ („Zum Grünen Baum“) a „U Karlovy výšiny“ („Zur Karlshöhe“).

před hospodou

1908 mohl být postaven obecní vodovod, který byl v letech 1927-1929 doplněn výkopy studní, takže většina usedlíků měla vlastní studnu. Spotřeba vody byla kryta z kašen u obecního rybníka, z Biatzkabrünnel (?? asi ze studánky patřící k usedlosti Biatzka - poznámka překladatele), z obecní studny u č. 14 a dalších dvorských studní. Místní rybník patřil obci.

Rybník Biatzka (Biatzkateich) byl osazen kapry a patřil k číslu 13. Elektrifikace byla zavedena v roce 1932. Pro zadlužení obce válečnými půjčkovými úpisy  (Kriegsanleihezeichnungen) byla l922 výstavba obecního domu s přináležející kovárnou neustále odkládána. Pouze vlastním nasazením osadníků mohlo být v té věci dosaženo pokroku. 1881/82 byla položena přes obec silnice vedoucí ze Žlutice do Toužimi. Také v roce 1898 otevřené železniční spojení se dotklo katastru obce. Předtím se musela přeprava zboží uskutečňovat koňskými a volskými spřeženími ze stanice Scheles a obilí mohlo být „zestříbřeno“ („versilbert“ – míní se tím asi „prodáno“ – poznámka překladatele) v Petschau. Roku 1929 byly dolní a horní mosty rozšířeny a postaven vážní domek (Waaghaus) s váhou na dobytek a mlékárna (Milchhaus). Obec měla 300 knih v obecní knihovně, které byly pořízeny díky příspěvkům Spolku zemědělské (vesnické?) mládeže (?? Bund der Landjugend, mohl by to být také Spolek zemské mládeže) a Zemědělského spolku (Landwirtschaftliche Verein).

Roku 1906 nebo 1908 vyhořel dům č. 21 a stodola domu č. 22. Roku 1934 se stal dvůr č. 19 a stáj č. 22 kořistí plamenů. Roku 1938 zničil oheň obytné domy č. 12 a č. 48 se stájí, č. 39 se stájí, č. 11 se stájí a stodolou, jakož i stodola od č. 52. 12. května 1852 ve dvě hodiny ráno zasáhla lažanské role zvláště krutá bouře s krupobitím.

 

Spolky:

Spolek dobrovolných hasičů (zal. 1898) se 35 až 38 aktivními členy měl kromě ruční také motorovou stříkačku. Zemědělský a lesnický spolek (Land- und forstwitschftlicher Verein) (zal. 1926) se 40 členy; místní skupina Spolku Němců (Die Ortsgruppe des Bundes der Deutschen) byla napojena na Štědrou; místní skupina Kulturního spolku (Ortsgruppe des Kulturverbandes) (zal. 1927) s 22 až 25 členy; místní skupina Spolku zemědělské mládeže (Ortsgruppe des Bundes der Landjugend) (zal. 1927). Pamětní kniha tohoto spolku byla  zachráněna.

 

Významní občané:

Josef Zischka (č. 2), nar. 3. května 1896 v Lažanech, zemřel 7. června 1969 v Saubersdorf. Zasloužil se o vlast jako dlouholetý starosta a po roce 1945 díky své mnoho let trvající činnosti místního ošetřovatele (Ortsbetreuer).

 

Poslední léta:

Přidělování půdy v rámci zákona českého státu o pozemkové reformě probíhalo z panského vlastnictví ze Štědré na č. 29, č.31, č. 46, a č. 51, z poplužního dvoru Brložec (Meierhof Pürles) panstva z Petschau na č. 8, č. 44, č. 29, č. 50, č. 25, č. 27, č. 33 a č. 24, jakož i na

č. 24. Roku 1919 byla založena místní skupina Zemědělského spolku, který představoval až do roku 1927 jedinou volební stranu při volbách do obecních zastupitelstev. Potom postavilo bezpartijní Sdružení voličů (parteilose Wählervereinigung) své kandidáty , z nichž 4 byli  zvoleni do obecního zastupitelstva. Roku 1931 přišli do obecní rady také zástupci v roce 1929 založené místní skupiny Německé nacionálně-socialistické dělnické strany (Ortsgruppe der Deutschen Nationalsozialistischen Arbeiterpartei – správné pořadí slov v názvu strany by mělo být Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei – v souladu se zkratkou strany NSDAP, která v roce 1920 navázala na Německou dělnickou stranu založenou roku 1919 v Mnichově; v červnu 1921 převzal vedení NSDAP Adolf Hitler – poznámka překladatele). Když se státní orgány v roce 1933 obrátily proti německým říšským stranám, byli

tito obecní radní (Gemeinderäte) po domovních prohlídkách ze svých úřadů (funkcí) odvolání (wurden ihrer Ämter enthoben). Česká mobilizace v roce 1938 neměla pro převážnou část postižených (?? Betroffene - míní se zřejmě „povolaných“ – poznámka překladatele) žádné následky. Muži se poschovávali v lesích, kde se spojili do skupin. Denně byli zásobováni čerstvými zprávami a potravinami. Když německé jednotky vstoupily do Lažan, byly radostně přivítány. V květnu 1945 byla obec nejprve obsazena americkými oddíly, které se po třech dnech stáhly. O svatodušních svátcích ( zu Pfingsten) přišly ruské jednotky.

 

 

 

                                         Spolupracovník: Anton Sobeck a podle poznámek Josefa Zischky.